rumunská města a vesnice
Text a foto: Jiří Jakubínský
Po velmi dlouhém, vlastně dvoudenním čekání na zcela zapadlém, sighetském nádraží jsme se konečně dočkali. Před nádražní budovu byla přistavena dlouhá souprava vlaku směřujícího až do daleké Bukurešti. S vidinou pohodlné, celonoční jízdy a jistotou rezervovaných sedadel v kupé jsme se jali nastupovat. Nebyli jsme první, 
v našem kupé již seděl stařičký dědeček v teplácích čtoucí jakousi svatou knihu a vedle něho stará paní, jejíž jedinou starostí bylo kterak vytvořit v kupé průvan za užití plastové lahve, jíž obratně zaklínila otevřené okno. „Buna ziua!“…úhledně jsme si vyskládali krosny do prostoru nad sedadly a usadili se do nepříliš pohodlné, koženkové sedačky. Okamžitě poté, se pod námi celá sedačka rozjela a my seděli téměř na zemi. Evidentně pobavený děda s přátelským úsměvem jen prohodil něco ve smyslu: „to nic, to je Rumunsko“…a měl pravdu.
Ačkoliv před nedávnem zachvátila celou rumunskou zemi veliká sláva, spojená se vstupem do Evropské unie, jediné co by snad toto státní seskupení mohlo v Rumunsku připomínat, jsou všudypřítomné modré vlaječky. Najdete je úplně všude, na každém sloupu veřejného osvětlení...ať už jste v Bukurešti nebo v nějaké malé horské vísce, která se teprve nedávno dočkala těch samotných sloupů. Každopádně to musela být enormní investice a je vidět, že Rumunsko si na vstupu do EU dalo opravdu záležet. Zdali je země opravdu vhodným členem unie je však již věcí názoru. Myslím, že každý kdo alespoň jednou Rumunsko navštíví, si asi svůj názor udělá.
V následujícím příspěvku naleznete množství informací o vybraných rumunských městech, vesničkách a některých námi navštívených oblastech. Jedná se většinou o informace nabyté vlastní zkušeností a porovnávané s údaji některých turistických průvodců.